Málisův zápisník

Kapitola IX – Basák na inzerát? Ty vole Dráčo, to je blbost.


Začal rok 2002 a my byli ve třech. Nějaké koncerty byli domluvené, ale hrát bez basy, to je jak skákat bungee bez gumy. Prostě basa je potřeba. Rozhodili jsme sítě a nic. Nikdo o nikom nevěděl. Dny v lednu utíkaly. My se potkávali ve zkušebně a jen abychom nevypadli ze cviku, tak jsme zkoušeli. Dráča dostal nápad, že bychom si podali inzerát. To se nám s Koubičem zdálo jako blbost. Úplně jsme viděli jak se buď přihlásí nějakej tydýt co neumí zahrát ani Ň a nebo se přihlásí nějakej starej namachrovanej vocmrndák s plísňovejma džínama. Takže jsme to zavrhli. Ale na další zkoušce přišel Dráča s tím, že byl v hudebninách a tam na nástěnce objevil inzerát basáka, kterej hledá kapelu. Nějak ten popis inzerátu seděl i do našeho stylu. Řekli jsme si teda proč ne. Koubič mu zavolal, vysvětlil mu, co a jak a na další zkoušku přišel Jiřin. Takovej obyčejnej flegmatickej týpek, kterej přijel ve starým oplu, vyndal starou basu a starý kombo. Tenkrát jsme zkoušeli zase v ADcentru v protiatomovým krytu. Jiřin s náma dal zkoušku a říkal, že dobrý, že se mu to líbí a jestli jako budeme pokračovat dál i s ním. Protože mu to šlo a byl v pohodě, řekli jsme, že jo. V mezičase do další zkoušky jsme Jiřina taky vytáhli na pivo, abychom z něj vytáhli informace, co je vlastně zač. Tenkrát jsme dost chodili do Evropky na Pernštýňáku. Sedíme, popíjíme pivčáky a jen tak ze srandy někdo řekne, že musí hlídat prachy, aby nemusel mejt nádobí, kdyby neměl na zaplacení. A v tom z Jiřina vypadlo:,,Mejt nádobí to je děsná práce, to jsem dělal v americe pár měsíců v jedný hospodě, to je děs.“ Jsme na něj jen koukali, protože pro nás takovýhle zážitky byly daleko a nedosažitelný. A postupně z Jiřina lezlo, jak studoval potravinárnu v Pardubicích, seděl v lavici před Pítrsem z fixy a ten mu celý hodiny bubnoval na záda tužkama. Jak hrál v kapele na basu, která skončila kvůli tomu, že její frontmanka měla autonehodu. Byla to Mejkpísová. Modří vědí.

Dost zásadní věci na jedno sezení u piva.

Na další zkoušku Jiřin dorazil, přijel včas, ale hlavně přijel s novou basou a novým kombem. Tenhle zápal miluju. To byl tak čerstvej závan energie, kterej nás děsně nakopnul. Jiřin byl do toho hraní jak blázen a snažil se ty songy, co jsme měli naučit rychle. A hlavně si to vymejšlel po svým, takže to dostalo úplně jinej drajv.

Jediná slabina, kterou jsme trpěli, byla absence zpěvovýho aparátu. Měli jsme teda zesák, ale slabý repráky, který měli životnost tak dvě zkoušky, protože je ten zesák vždycky odpálil. On ten zesák to je taky příběh. Aneb jak sehnat zesák levně a rychle. Kupovat zesák pro nás bylo nemyslitelný, něco výkonného stálo strašný prachy, takže jsme tak různě sháněli, až teda můj táta, kterej v tý době učil v jedný škole překecal školníka, aby mu za flašku ferneta daroval starej zesilovač, kterej na tý škole sloužil pro ozvučování akcí. Byl to zesák značky Tesla, ale vevnitř byl přemostěnej, takže z normálního výkonu 2 x 50W z toho lezl daleko větší výkon. Nezměřitelnej. A ten výkon právě odpaloval ty repráky. Zesák máme dodneška a někdy ho i používáme jako příposlech, když máme nějaké soustředění. Nezničitelná Tesla s šíleným ovládáním páčkama jak v letadle a s pětikolíkovým vstupem na mikrofon. Totální retro.

Takže abychom mohli mít regulérní zkoušky se zpěvem, protože v únoru roku 2002 jsme měli hrát v chrudimském R-klubu, museli jsme vymyslet nějaký jinej plán. V tý době bylo v Pardubicích hodně kapel. Jedna spřátelená byla skupina Chickenbastards. Ty zkoušeli v garáži v Pardubičkách, kterou nám půjčili na dvě zkoušky. Tenkrát ten leden byl dost mrazivej. Jako že fest. V garáži v podstatě bylo stejně jako venku. Jen tam nefoukalo, ale teplota byla někde pod nulou. V tom se dá hrát, ale prsty jsou asi tak po čtvrt hodině mimo. Nějak jsem s tím počítal, takže jsem vzal z domu plynovou bombu a plotýnkovej vařič. V garáži jsme měli uprostřed ohýnek z plotýnkáče, nad kterým jsme si v pauzách ohřívali prsty. Ale aspoň tam fungoval zpěvovej aparát. Tyhle dvě mrazivé zkoušky nás dost stmelili a my se těšili na to, jak dopadne koncert v R-klubu. První Jiřinův s náma. První koncert zaznamenanej na video….


Málisův zápisník